Má vliv skákání na trampolíně na inkontinenci?

Mnoho rodičů nedovoluje svým dcerám skákat na trampolínách, protože se předpokládá, že tato aktivita zvyšuje riziko močové inkontinence ve stáří. Ale je to tak?

Močová inkontinence je častým problémem u žen po 40. roce věku, který se vyznačuje únikem moči v malých množstvích. I když to nepředstavuje vážnou hrozbu pro jejich zdraví, je to tak nepříjemné, že mnoho žen přestává provozovat různé sportovní aktivity.

A bohužel v posledních letech přibývá článků, které děsí mnoho rodičů, aby věřili, že skákání je pro dívky v dětství špatné, protože se má za to, že způsobuje inkontinenci, když stárnou. Tak co je za problém?

Močová inkontinence a její příčiny

Močová inkontinence a její příčiny
Skákání na trampolíně skutečně vystavuje pánevní dno značným silám. Když se odrazíte, gravitace vás přirozeně srazí dolů a veškerá zátěž dopadá silně na svaly pánevního dna. Pokud nejsou dostatečně silné, nemohou se již vyrovnat se zátěží, kterou mají nést, což vede k úniku moči.

To však platí i pro téměř všechny ostatní sporty a mnoho žen také uniká moč při kýchání, smíchu a jiných každodenních činnostech. Znamená to ale, že oslabené svaly pánevního dna jsou důsledkem skákání na trampolínách v dětství?

Nevíme o žádných případech, kdy by oslabené svaly pánevního dna byly způsobeny skákáním na trampolínách. Existuje však mnoho případů, kdy svaly pánevního dna ochabují v důsledku těhotenství, porodu, hormonálních změn spojených s menopauzou a přibíráním na váze.

Co říkají výzkumné studie o inkontinenci a skákání na trampolínách? 

Co na to říkají výzkumné studie?
Švédská studie mladých profesionálních skokanek na trampolíně zjistila, že k menšímu úniku moči při skákání skutečně občas docházelo. Samotná aktivita však neoslabuje svaly pánevního dna a nezpůsobuje tak inkontinenci.

Další nezávislá studie porovnávala sílu svalů pánevního dna mezi profesionálními atletkami a netrénovanými ženami. Ukázalo se, že svaly pánevního dna atletek byly o 5 % silnější než u netrénovaných žen. I když se nejedná o významný rozdíl, stačí k závěru, že síla svalů pánevního dna se sportovní aktivitou a trampolínou nezhoršuje a nemůže být krátkodobě ani dlouhodobě příčinou inkontinence.

Některé studie prokázaly, že pravidelné cvičení „fitness jumpingu“ skutečně zlepšuje sílu svalů pánevního dna. V jedné studii se vědci zajímali o možnost využít právě toto cvičení k posílení svalů pánevního dna u žen, které již trpí inkontinencí moči.

Po osmi týdnech pravidelného, systematického tréninku „fitness jumping“ bylo zjištěno, že síla aktivace svalů pánevního dna se zvýšila jak ve fázi kontrakce, tak ve fázi relaxace. Bohužel po devíti měsících od posledního tréninku se činnost svalů pánevního dna vrátila do původního stavu.

Není třeba se obávat – skákání na trampolínách je pro dívky bezpečné.

Zkrátka není třeba se bát – skákání na trampolínách je pro dívky bezpečné
Skutečnou příčinu problémů s močovou inkontinencí u žen po 40. roce zná jen velmi málo lidí. Bohužel to také vedlo k tomu, že se objevilo mnoho lidí, kteří jsou o této problematice neinformovaní, ale stále hlasití a rádi by dívkám používání trampolíny zabránili. Je to ale správné řešení močové inkontinence?

Zjistili jsme, že močová inkontinence je způsobena oslabenými svaly pánevního dna, které v průběhu let ochabují kvůli faktorům, které se skákáním na trampolínách zcela nesouvisejí. Bylo dokonce prokázáno, že fyzicky zdatné ženy, které pravidelně skáčou a přeskakují, mají silnější svaly pánevního dna, což zabraňuje nebo dokonce odstraňuje inkontinenci.

Měli bychom tedy dívkám zakázat skákání na trampolínách? Odpověď je naprosto jasná: není třeba zakazovat trampolínu, protože by to dívkám nadělalo více škody než užitku – něco, co žádný rodič nechce.